PROČ NEJSME SPOKOJENI
Českomoravská konfederace odborových svazů zareagovala na schválení konsolidačního balíčku v Poslanecké sněmovně zpracování dokumentu "Proč jsme nespokojeni?"
I. Celkový dopad tzv. konsolidačního balíčku (jeho tzv. legislativní i nelegislativní části) na zvýšení meziročního růstu spotřebitelských cen (inflaci) odhadujeme na cca 3 – 3,5 % (při celkovém odhadu inflace na rok 2024 cca 6 %).
Celkový dopad konsolidačního balíčku (jeho legislativní i nelegislativní části) na snížení kupní síly mezd a platů bude následující:
- U průměrné měsíční mzdy (45 136 Kč) dojde vlivem působení přijatého konsolidačního balíčku) k poklesu její kupní síly o 1354–1579 Kč měsíčně tj. 16248–18957 ročně. Celkový pokles kupní síly průměrné měsíční mzdy v roce 2024 oproti roku 2023 se bude pohybovat okolo nuly.2 Nedojde ke kompenzaci dopadů inflace na reálnou hodnotu mezd za poslední období.
- U průměrného měsíčního platu (45 406 Kč) dojde vlivem působení přijatého konsolidačního balíčku) k poklesu jeho kupní síly o 1363–1589 Kč měsíčně tj. 16356–19070 ročně. Celkový pokles kupní síly průměrného měsíčního platu v roce 2024 oproti roku 2023 dosáhne měsíčně hodnoty 3577 Kč, ročně 42935 Kč.
II. Vládní konsolidační balíček jednoznačně dopadne zejména na zaměstnance a rodiny. Současně opatření uvedená v konsolidačním balíčku jsou proinflační. Konsolidační balíček současně:
• zvýší průměrné odvodové zatížení práce o 0,45 procentního bodu pro téměř 95 % zaměstnanců,(Dopady změn vládního balíčku na zaměstnance (cerge-ei.cz))
• nejvíce se změny dotknou zaměstnanců s příjmy kolem 30 tisíc korun měsíčně, kteří zároveň přijdou o slevu na manžela či manželku s nízkými příjmy. Těmto zaměstnancům vzroste odvodové zatížení o více než 5 procentních bodů.
Jednotlivé nejvýznamnější změny:
1. Snížení FKSP o 1 % a účelové určení části FKSP - Stanovení povinnosti použití nejméně 50 % na „příspěvky na produkty spoření na stáří zaměstnanců, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob“ poslání FKSP maří. Snížení o 1 % bude mít dopad na zaměstnance ve výši 454 Kč měsíčně.
2. Omezení osvobození zaměstnaneckých benefitů od daně z příjmů do částky poloviny průměrné mzdy (cca 21 000 Kč). U některých zaměstnanců dojde v podstatě k omezení příspěvku na kulturní, sportovní akce, dětské tábory, masáže, ale i zdravotnické potřeby nebo vzdělávání.
3. Změna ve zdanění příspěvku na stravování. Daňově odečitatelným nákladem na jedno jídlo bude suma 107,10 Kč. Dle průměrných cen stravování, bude zvýšený náklad zaměstnance cca 70 Kč na jedno jídlo, tzn. cca 1 400 Kč měsíčně a ročně.
4. Zavedení odvodů na nemocenského pojištění na straně zaměstnance ve výši 0,6 %. Zaměstnanci při průměrné mzdě 45 136 Kč poklesne mzda o cca 270 Kč měsíčně, tzn. 3240 Kč ročně.
5. Snížení příspěvku na stavební spoření. Pokud zaměstnanec spoří ve stavebním spoření, bude příspěvek státu nižší o 1 000 Kč ročně.
6. Navýšení daně z nemovitých věcí. V případě, že zaměstnanec disponuje bytem o velikosti 70 m2 (větší město) bude mít změna dopad v průměrné výši 770 Kč ročně.
7. Omezení slevy na nepracujícího manžela/manželku. V případě, že by např. zaměstnanec mohl uplatnit slevu na nepracující manželku, z důvodu této změny nebude moci uplatnit částku 24 840 Kč ročně.
8. Zrušení školkovného. Pokud zejména nízkopříjmový zaměstnanec/rodina uplatňoval tuto slevu ve výši 17 300 Kč ročně, již nebude moci nově tohoto daňového zvýhodnění využít.
9. Zrušení slevy na student. Zrušením této slevy přijdou zaměstnanci/rodiny o 4 020 Kč ročně.
10. Zrušení slevy za členské příspěvky členů odborových organizací. Dopad na zaměstnance odborově organizovaného ve výší 450 Kč ročně.
11. Zdražení dálničních známek a zvýšení cen pohonných hmot.
12. Změny v oblasti DPH. V případě, že došlo k přesunu komodity do vyšší sazby DPH např. z 10 % na 12 %, nedojde k navýšení cen jen o 2 %, ale navýšení bude zpravidla vyšší • V případě, že došlo k přesunu komodity do nižší sazby, zpravidla nedojde ke snížení cen.
13. Změny v oblasti dohod o provedení práce (DPP). Zaměstnanci však u 1 DPP při odměně vyšší než 25 % průměrného výdělku budou povinni hradit sami zdravotní pojištění ve výši 4,5 %. Pokud zaměstnanec bude vykonávat činnost na základě více DPP, výše uvedená odvodová povinnost nastane, pokud kumulativně dosáhne 40 % průměrného výdělku.
14. Dávky a inflace. Vzhledem k tomu, že však v řadě případů nedochází k valorizaci sociálních dávek, výše těchto dávek i pomoci poklesne. Tento pokles lze odhadnout o cca 3,5 % (rozdíl odhadu inflace ČMKOS ve výši cca 6 % a odhadu inflace MF ve výši 2,5 %).
15. Pokles objemu prostředků na platy ve veřejném sektoru o 2 %. V souvislosti s problematikou karenční doby nebyl do návrhu rozpočtu navýšen objem platových prostředků o 1,5 %, tzn. kumulativně by snížení objemu prostředků na platy, bylo 3,5 %. V případě, že by pobíral měsíčně průměrný plat 45 406 Kč, nominálně jeho plat klesne o 908 Kč měsíčně.